INFO Skupinu Story Of The Year určitě nemusím představovat. Každý, kdo se alespoň trochu motá kolem tohoto stylu hudby o této skupině určitě slyšel. Skupina vznikla v roce 1996 v St. Louis v USA. Její sestava je Dan Marsala– zpěv, Philip Sneed– kytara, Adam Russell– baskytara, Ryan Phillips– kytara a Josh Wills– bicí.V roce 2001 skupina vydala eponymní CD, které jsem bohužel neměl možnost slyšet, ale druhé CD "Page Avenue", vydané v roce 2003 mě stoprocentně dostalo. Skupina na něm předvedla parádní mix melodického hc, emocoru a punkrocku, to vše s parádním zvukem v produkci Johna Feldmanna (Goldfinger). Styl skupiny se mi líbil a CD jsem si velice rychle oblíbil. Jak už to bývá, na další CD jsem čekal s napětím a den vydání jsem pomalu vyčkával…a nyní, když jsem se dočkal se s vámi podělím o pocity z jejich nového CD "In The Wake Of Determination". První věc, která mě zarazila a upoutala byl obal desky. Nápis vypadá jako nějaká reklama na nově otevřenou diskotéku a rozhodně bych pod takovým obalem nečekal takový nářez. I samotní muzikanti vypadají spíše jako diskžokejové z tanečního klubu, než drtiči strun z emo-hc nářezu. No snad se tedy se Story Of The Year nestalo to, co se stává s většinou skupin a moc na novém CD nevyměkli. Už při začátku první pecky je zřejmé, že se skupinou se opravdu něco stalo. Ovšem vše je opačně, než jsem předpokládal a čekal. Zvuk je tvrdší, víc garážový a více podobný nějaké hc skupině, než zvuku z předchozího CD. Dobře, tak uvidíme, co si na nás chlapci nachystali. Zní to zajímavě. Riffy jsou tvrdší, agresivnější, sloka songu není tak melodická, ale refrén melodiku nepostrádá. Řev Dana je zřetelnější a tvrdší. Story Of The Year změnili producenta a celkově změnili zvuk skupiny. Songy už nejsou tak uhlazené a jsou obohaceny o víc rockové prvky. Rozhodně je vidět, že se kluci nebáli experimentovat. To, že kytaristi Philip a Ryan nejsou jen akrobaté, ale i výborní muzikanti jsme se dozvěděli už z minulého CD, toto CD je ale naplněno k prasknutí různými sóly a vyhrávkami, které písně neskutečně oživují. Nechybí zde ani efekty s elektronickým nádechem. CD neobsahuje tak zřetelné hitovky na první poslech, jako "Page Avenue", ale za to je velice kompaktní a ucelené. Písničky jsou údernější a hutnější. Po prvním poslechu mi v hlavě zůstala hned úvodní pecka We Don´t Care Anymore, naprostá pecka Stereo s velice chytlavým refrénem, dále jediný cajdáček na albu Sleep, nebo pecka s velice výbušným refrénem Wake Up The Voiceless. Dá se ale říct, že každá pecka má něco do sebe a vyloženě nudný song se na desce nenajde. Po několika poslechách mi už v hlavě zůstává většina písniček a do alba se dokonale vžívám. "In The Wake Of Determination" je parádní deska, rozhodně jedna z těch, které si v budoucnu moc rádi pustíte a bude vás pořád stejně bavit. Je zní cítit, jak moc si jí kluci užívali a dali do ní všechno, energií přímo přetéká a i kdyby kus té energie dala jiné desce, tak by jí zbylo dost pro sebe. Vřele ji tedy doporučuji!!!